Hudobný život

Simona Šaturová a Jozef Benci v Rudolfine

Markéta Jůzová
Markéta Jůzová
10. január 2024
Hudobný život
Tomáš Netopil . Foto: Archív ČF

8. 12. 2023

Praha, Rudolfinum

Česká filharmonie, Simona Šaturová, Peter Kellner, Richard Samek, Jozef Benci, Richard Novák, Tomáš Netopil

 Mozart – Martinů

 

V adventním období zazněl ve Dvořákově síni Rudolfina 8. prosince 2023 koncert České filharmonie, který byl věnován 100. výročí zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v Československu. Program z tvorby Wolfganga Amadea Mozarta a Bohuslava Martinů nastudoval hlavní hostující dirigent tělesa Tomáš Netopil.


Slavnostní koncert byl zahájen Symfonií č. 36 C dur, KV 425 „Linecká“(1783) Wolfganga Amadea Mozarta, kterou orchestr zařadil do své sezóny opět až po sedmnácti letech od provedení s Jiřím Bělohlávkem. Navzdory poměrně bohatým Netopilovým zkušenostem s uváděním četných skladatelových děl v zahraničí, stala se skladba pro dirigenta debutem v rozšíření jeho vlastního portfolia. A nutno přiznat, že velmi úspěšným, neboť k dílu přistoupil s výjimečným citem pro Mozartův styl, který byl pro orchestrální hráče invenční. Období vídeňského klasicismu a zejména díla W. A. Mozarta nejsou totiž pro první české těleso těžištěm repertoáru.


Program vyvrcholil koncertním provedením jednoaktové opery Bohuslava Martinů Ariadna, H 370 (1958), kterou dirigent dobře znal ze svých předchozích nastudování. Operu nahrál i v Německu pro label Supraphon (2016) s Filharmonií Essen, jíž byl ve spojení s Aalto Musik Theater  deset let generálním hudebním ředitelem. Titulní part zpívala tehdy sopranistka Simona Šaturová, která part přednesla také v Praze, tentokrát v pestré šíři vokálních barev, s vřelou hloubkou prožitku a náročnými koloraturami na umělecké výši. Opera zazněla v Rudolfinu ve francouzském originále.


Martinů nesložil jen kompozici, ale podle francouzské hry Georgese Neveuxe Le Voyage de Thésée / Návrat Théseův (1943) napsal i libreto. Ve zhudebnění známého antického příběhu o královské dceři, která pomůže Théseovi zabít Minotaura, vyšel inspirativně rovněž z období hudebního baroka. Zejména užitím dobových prvků, kterými symbolicky navázal na operu L´Arianna (1607 – 1608) Claudia Monteverdiho. I když bývá Martinů opera označována za neobarokní, stylově, s jeho specificky rozšířenou tonalitou, je přirozeně blízká skladatelovým dílům neoklasickým.


Když ČF zařadila dílo poprvé do svého repertoáru v roce 1986 se svým šéfdirigentem Václavem Neumannem (Supraphon 1987, reedice 2000), zhostil se tehdy partu Starce basista Richard Novák. Držitel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství se ujal stejného partu i nyní a se ctí ve svých dvaadevadesáti letech. Basbarytonista Peter Kellner prodchl Thésea zvučným oslnivým hlasem s velkou škálou sytých barev a se skvěle diferencovaným dramatickým cítěním. Basista Jozef Benci dodal Minotaurovi vážnější výraz s příjemně znějící paletou temných barev.  Matný výkon s užším témbrem podal tenorista Richard Samek interpretující Burúna a Strážce. Provedení obohatila šestice členů Pražského filharmonického sboru. Opera zazněla efektně vrstevnatě a stylově.