Praha, Obecní dům Filarmonica della Scala, Malofejev, Chailly

20. 5. 2024

Praha, Obecní dům

Filarmonica della Scala, Alexandr Malofejev

Riccardo Chailly

Čajkovskij – Janáček – Prokofiev

Světoznámá Filarmonica della Scala z Milána, která před třemi lety zahájila s velkým úspěchem 17. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha, kde hostovala na dvou dramaturgicky odlišných koncertech s významným kolumbijským dirigentem Andrésem Orozco-Estradou, vystoupila tentokrát ve Smetanově síni Obecního domu na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro se svým italským hudebním ředitelem Riccardem Chaillym. Ve srovnání s jejími pražskými koncerty v roce 2021, kdy hrála díla Wolfganga Amadea Mozarta, Carla Marii von Webera, Johannesa Brahmse a Antonína Dvořáka, představila tentokrát skladby Petra Iljiče Čajkovského, Leoše Janáčka a Sergeje Prokofjeva.

I když byl koncert vyprodán, ozývaly se v kuloárech mezi odbornou i laickou veřejností názory s kritickým hodnocením jejího programu. Mnozí posluchači litovali, že ani po třech letech nemohou v podání slavného tělesa slyšet díla italské hudby. Riccardo Chailly přizval k festivalovému hostování po dohodě s vedením Pražského jara zářného mladého ruského klavíristu Alexandra Malofejeva, který ve Smetanově síni Obecního domu přednesl s nadhledem, lehkostí projevu, bez patosu i v působivém dramatu slavný Koncert pro klavír a orchestr č. 1 b moll op. 23 Petra Iljiče Čajkovského. Třiadvacetiletý pianista získal ve své začínající umělecké dráze řadu prestižních ocenění a koncertoval již i v newyorské Carnegie Hall či hamburské Elbphilharmonie, s Riccardem Chaillym a Lucernským festivalovým orchestrem absolvoval také úspěšné asijské turné. Malofejev se mimochodem po přepadení Ukrajiny ruskými vojsky v roce 2022 na svém Facebooku vyjádřil k agresivnímu útoku s hlubokou lítostí: „Skutečnost je, že každý Rus bude cítit pocit viny ještě celá desetiletí.“ Svým výkonem nadchl pražské publikum, které ihned aplaudovalo v plné síle ovací ve stoje.

Filarmonica della Scala pod taktovkou svého hudebního ředitele upoutala posluchače hutnou, měkkou a nesmírně vřelou krásou mnoha sytých barev, nejen v sekcích, ale obzvláště při celkovém znění tělesa. Žárlivost Leoše Janáčka, inspirovaná slováckou zbojnickou baladou Na horách na dolách, kterou zpracoval skladatel také ve svém cyklu Písně detvanské, provedl orchestr emotivně. Pozoruhodně působilo dílo po stránce dynamicky kontrastních proměn charakteru jeho nálad. V pasážích nevyžadujících plný zvuk orchestru, hráli hudebníci virtuózně. Symfonie č. 3 c moll, op. 44 Sergeje Prokofjeva působila v interpretaci stylově. Chailly vsadil na spektakulární grotesknost hudby a živelnější vnitřní hloubku kompozice, čímž orchestr potvrdil vynikající kvality tělesa jednoho z nejslavnějších divadel světa.